Adventní usebrání

Možná právě takto mohl by zníti název autorského čtení brandýského básníka Petra Kukala a následné besedy nad jeho úspornými, sevřenými, rytmicky i slovně přesnými verši, koláčky vonícími příslibem Vánoc a vínem s vůní dávných hlin a vínem svařeným k chuti příštího cukroví... Anebo bychom stejně případně mohli hovořit o počátku něčeho nového, kdyžtě se na novobenátecké faře (na pozvání Římskokatolické farmosti a MO TOP 09) konalo 30. listopadu od 14.00 autorské čtení z Kukalových veršů od samých jeho tvůrčích počátků přes vrcholné a republikovou kritikou ceněné sbírky (Orel velmi; Hejna ptáků a všecko), poezii sociálně laděnou až po opusy z nově chystaného většího básní, řekněme, cestovních. Nicméně i v nich zůstává náš autor zadumaně reflexivním melodickým melancholikem pevně ukotveným v krajině Polabí, vědoucím o prchavé ženské kráse stejně jako o unikavosti podstaty slov a bytí. Jdoucím s úporností pod povrch jevů, aby, aniž rezignuje na složku formální (z publika zazněla pochvalná slova o dědictví nezvalovském), se ve svých textech dobíral oněch hořkých jader. Snad právě proto bylo zapotřebí tolika dotazů a vysvětlování, takže se nakonec celá akce protáhla na celé dvě hodiny (do nichž už nepočítáme následnou diskusi kuloárovou). Snad bylo lze celému počinu popřáti toliko hojnějšího publika (vnímavějším jistěže snad ani býti nemohlo); neboť autorské čtení z veršů Petra Kukala stojí na samém počátku aktivit, jimiž organizátoři chtějí obnoviti jednu z velkých a žel poněkud již zasutých tradic, totiž prezentaci umění literního: jdoucího kol rovů Kalistova či Vaněčkova až k obrozencům Rábovi a Pickovi (snícím svůj věčný sen o krásných Čechách nedaleko místa, kde se tato konala). Snad bychom tedy slovutným měštěnínům benáteckým mohli připomenouti, že příště, totiž 21. prosince od 16.00 - opět na faře - bude pod názvem Před prahem Vánoc ze svých veršů a próz čísti (tentokráte místní)
(Ivo Harák)